Wimbledon 2025 v 35 stupních

V neděli po půl osmé ráno jsme se úspěšně potkali na hlavním nádraží v Praze, kam dorazil rychlík z Brna. Pokračovali jsme Airport Express autobusem na letišti Václava Havla, kde nás již čekala ostravská část našeho zájezdu. Našli jsme správný terminál a po 10. hodině odletěli do Londýna.
Na letišti Londýn Stansted šlo vše hladce, takže jsme se jen přesunuli na již loni vyzkoušený vlak do centra. Na rozdíl od autobusů, které jedou i přes 2 hodiny, trvá cesta vlakem na Liverpool Street jen 45 minut.

Ze stanice metra Liverpool Street jsme si udělali krátkou procházku k řece, abychom si prohlédli Tower i Tower bridge. U hezkého přístavu jsme si dali oběd a první londýnské pivo. Následně jsme již pokračovali na metro, díky němuž jsme se dostali přímou linkou na Victoria Station. Cestou k nedalekému hotelu jsme ještě před nedělní zavíračkou v 17 h stihli obchod a pořádně se zásobili na následující dlouhý den na tenise. Po večeři jsme měli v plánu jít brzy spát, což se celkem povedlo.

V pondělí jsme se totiž potkali na recepci už v půl třetí ráno, abychom se taxíkem dopravili do slavné wimbledonské queue – tedy fronty na lístky. Zařadili jsme se do davu čekajících pod čísly kolem 2 125.
Zájemců o vstup do All England Clubu, rychle přibývalo a ti, co přišli třeba kolem páte ranní, už dostali queue card s čísly kolem 4 500. Říká se, že s lístky na center kurt může počítat přibližně prvních 500 čekajících. Na kurt číslo 1 se pak dostanou čísla do 1 000. To byli ale lidé, kteří si na louce postavili stany a byli tam zhruba 24 h před námi.
Čekání nám zpříjemnilo kafíčko a snídaně z již ve 4 ráno otevřené restaurace. Musím říct, že nám to opravdu uteklo. Kolem osmé ráno se začala řada posouvat směrem k areálu a po desáté hodině jsme si již kupovali vstupenky, jejichž cena byla 30 liber.
V pondělí 30. června se rozehrálo 1. kola nejstaršího tenisového turnaje na světě a my jsme měli to štěstí, že nám nepršelo a mohli jsme být součástí prvního dne Wimbledonu už od brzkého rána.
Hned po vstupu do areálu jsme si běželi chytnout místa na ne úplně velký kurt 17, kde se chystal zápas Jirky Lehečky. V 11 h totiž začínalo hned několik utkání českých hráčů ve stejný čas. Pár míst od Tomáše Berdycha jsme se podívali na první set a přesunuli se na další kurt.
Tam bojoval Víťa Kopřiva proti Jordanovi Thompsonovi, kterého z French Open vyřadil právě Lehečka. Víťa bohužel padl v pětisetové bitvě. I tak jsem tam ale strávila moc fajn čas ve společnosti trenéra Jaroslava Pospíšila i otce, bratra a neteře Petry Kvitové.

Pondělí byl opravdu horký den. Teploty ve stínu dosahovaly i 35 stupňů. Po zápase Kopřivy přišel čas na prohlídku areálu All England Clubu, jelikož zápas Lindy Noskové byl tak rychle vítězný, že jsme z něj už ani kousek nestihli. Prošli jsme si tedy všechny kurty a mrkli i na prostory pro trénování, kde někteří z nás potkali mnoho známých hráčů.
Na center kurtu už ale minimálně hodinku hrál Carlos Alcaraz a to byl prostě zápas dne. Podařilo se nám tam dostat a viděli jsme téměř 3 sety neskutečné pětisetovky proti italovi Fogninimu. Zápas plný kraťásků, pádů na kluzké trávě ale hlavně neskutečné atmosféry byl asi největším zážitkem letošního Wimbledonu.
Z center kurtu jsme se přesouvali na jeden z větších kurtů, kde bojovala Markéta Vondroušová. Po její výhře jsme se zase vrátili na jeden z nejmenších travnatých dvorců, abychom si vychutnali výhru Marušky Bouzkové. Tím byl český program prvního dne ukončen, ale stále zbývala ještě řada jiných zajímavých bitev.

Ještě na chvilku jsme se vloupali do nejvyšších pater center kurtu, byť se nám na něj nepodařilo koupit lístek ani vstáváním ve 2 ráno. Na hlavním kurtu se teprve v 8 večer dohrával druhý zápas dne. Domácí hráčka Katie Boulter (43) v něm za bouřlivého povzbuzování porazila španělku Paulu Badosu (9) ve třech setech.

Kdybychom chtěli zůstat, byl na centeru v plánu ještě zápas Saši Zvereva. My jsme si ale dali vyhlášené jahody se smetanou a rozhodli se po 21. hodině Wimbledon opustit.
Dobře jsme udělali, jelikož Zverevův zápas se toho dne stejně nedohrál. Pro pozdní čas jej přerušili.
Vyšli jsme tedy z All England Clubu a kousek od areálu si zase zavolali šestimístný Uber, který nás po 20 minutách vysazoval před hotelem v blízkosti Victoria Station.
Ráno jsme se konečně dospali a v 9 vyrazili na pravou anglickou snídani do blízké restaurace. V 11 h jsme měli opustit hotel, což nám vyšlo přesně. Příjemnou procházkou jsme se přes obchody se suvenýry dostali až k Buckinghamskému paláci.
Odtud jsme pokračovali zeleným St. James parkem k Westminsteru. V blízkosti jsem pak obdivovali úžasný Big Ben i Londýnské kolo na břehu Temže.
Náš okruh pak směřoval zpět na Victoria Station. Cestou jsme si dali kafíčko i menší oběd a z Victorie jsme přejeli 2 zastávky metrem na nákupní ulici Oxford Street. Našli jsme správné obchody a nakoupili předem objednané dárky domů a šli zase na metro.


Přímou linkou metra jsme se dostali na Liverpool Street, odkud nám jel předem zakoupený vlak na letiště. Po chození v horkém počasí jsme si 45 minut odpočinuli v klimatizovaném vlaku.
Na letišti jsme byli zhruba 2 a půl hodiny před odletem. Naše letošní wimbledonská skupina byla nakombinovaná z obyvatel Brna a Ostravy, takže jsme zpáteční let zvolili přímo do Brna.
Na letišti jsme ještě potkali další čechy, kteří se vraceli z Wimbledonu a sdíleli s nimi zážitky. Také se jim povedlo dostat na centr kurt, i když přišli do fronty až 2 hodiny po nás.
V areálu funguje tzv. resale lístků. Když už někdo odchází, může je nechat pro další k prodeji. Naši noví přátelé z Třeboně je tam od někoho dostali zadarmo. A nebyly to ledajaké lístky, bylo to do lóže za cca 60 tisíc Kč a kousek od Davida Beckhama.
V letadle se pak sedělo kousek od dlouholetého trenéra Víta Kopřivy Jaroslala Pospíšila, takže těch zajímavých tenisových informací bylo za tři dny opravdu nespočet.
Mimo česká utkání jsme viděli ještě řadu špičkových zápasů hráčů z předních míst žebříčků ATP i WTA. Podařilo se mi na zápase Markéty vyfotit s Terkou Valentovou, která byla moc milá. Náročný tenisový zájezd končil úterním večerním příletem do Brna, kdy jsme unavení padli do svých postelí.


V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem účastníkům zájezdu. Největší pochvalu si ale bezesporu zaslouží teprve devítiletá Anička z Ostravy, která zvládla celý náročný program na jedničku.
Věřím, že se na Wimbledon zase za rok vrátíme a opět nám bude přát počasí. Hned po našem návratu domů totiž přišel deštivý den a program v All England Clubu byl na několik hodin přerušen.
Pro tento rok chystáme ještě cyklo-tenisový zájezd do Chorvatska a na halový turnaj ATP do Paříže . V záři se už můžete těšit na zájezdy pro sezonu 2026. Jako každý rok se pojede do Monte Carla, Madridu, Říma, na French Open i Wimbledon. Články z minulých ročníků najdete na našem blogu o tenise.


Na další zájezdy se můžete přihlásit tradičně telefonicky na čísle 603 555 170. A kromě pár fotek máme z Wimbledonu 2025 i videa, které najdete na našem Facebooku.




































